Nákladiště lodí
V neděli jsme měli v plánu zajet se podívat na přístaviště v Keelongu (prý třetí největší přístav na Taiwanu), kde mimo jiné skončilo naše putování minulý víkend. Sotva jsme ale dojeli na vlakové nádraží, udělalo se Janě špatně (pravděpodobně alergie na místní med, jak jsme zjistili později) a tak se vydala domů a do Keelongu odjel Honza sám. Do cílové stanice se dostal celkem bez potíží a od nádraží se vydal podél dlouhého přístavu směrem k moři.
Bohužel se podél přístavu nedá volně chodit, téměř všude je oplocený a hlídaný přístavní stráží (dokonce prý Honza zahlédl i jednu válečnou loď). Proto po hodině chození zablácenými silnicemi plnými nákladních aut vezoucích těžké kontejnery radši odbočil do přilehlých svahů.
Na vrcholku jednoho z kopců poblíž přístaviště stál ještě nedostavěný chrám s obrovskou spoustou kamenných reliéfů a sošek. Celá jeho konstrukce včetně střechy byla ale betonová. Honza neodolal a nafotil spoustu detailních záběrů.
Dál pokračoval čtvrtí směrem k moři. Došel až na vrchol útesu klesajícího do moře. Bylo krásně vidět ústí přístavu a v dáli osamocený ostrov.
Na tomto místě vhodném k pikniku Honza posvačil a pobyl asi hodinu a pak se vydal zpátky směrem k nádraží. Dole pod vyhlídkovým kopcem chytil autobus a vystoupil u začátku přístaviště. Ještě nebylo tak pozdě a tak pokračoval na nedaleký vrcholek, kde se tyčila asi 20-ti metrová socha Guanyin - buddhistického božstva milosrdenství, v Číně zpodobovaného jako žena. Prošel malými postranními uličkami přístavu a po schodech vystoupal k třípatrovému altánu.
Odtud bylo již jen několik set metrů po hřebeni kopce k velké soše Guanyin. Jak se dalo čekat - jako téměř každá turistické místo (tj. atrakce, o které se v průvodci píše, že stojí za vidění) stálo i tahle za starou bačkoru. Ačkoli velká socha vypadá z dáli impozantně, zblízka je vidět, že je provrtaná obřími dírami, kde jsou ukryty reflektory, a vnitřkem sochy se prý dá vylézt až nahoru do její hlavy a odtud mít hezký rozhled do okolí. Dál je v prostorách kolem bohyně spousta zábavních atrakcí jako třeba půjčovna autíček nebo házení kroužků na ohyzdné porcelánové sošky, které si člověk musí odnést domů, když se na ně trefí. Přesto všechno je z místa před sochou pěkný výhled na přístaviště a kolem ní je pak další kruh asi dvaceti zajímavých menších soch. Za vidění stojí i obří zvon, do kterého si kolemjdoucí mohou udeřit velkým beranidlem.
