Jiufen 九份

21.2.2004

V sobotu vyrážíme na výlet do městečka Jiufenu, vzdáleného asi 60 km na sever od Taipeje. Jede nás pět na třech skútrech. Jeden jsme si museli půjčit od Taijinga, spolubydlícího Beranů. Jiufen je poměrně známé a zřejmě jediné starobylé turistické město s historickými domy a křivolakými uličkami na ostrově. Proslavilo se až poté, co v něm byl natočen film "City of Sadness" (získal dokonce cenu na benátském festivalu). Jen co dorazíme na místo, zamíříme do tamního zlatokopeckého muzea - v přilehlých kopcích se totiž v minulosti těžilo zlato. Muzeum se ukazuje být klasickou taiwanskou opičárnou. Přesto když exkurze, vedená částečně v čínštině a částečně v taiwanštině skončí, jdeme si vyzkoušet, jak kdysi primitivním způsobem taiwanští domorodci získávali zlato z vytěžené horniny.

Neznámý náboženský průvod cestou do Jiufenu

Ve zlatokopeckém muzeu

Z muzea vyrazíme do jiufenských uliček doslova přeplněných taiwanskými turisty, kteří horlivě nakupují v obchodech podél hlavních uliček. Naprostou většinu tvoří obchody se suvenýry, jídelny nebo restaurace. Sem tam je k zahlédnutí i čajovna. Dav je hustý, prodávané zboží zajímavé. Projít centrální uličkou, která je dlouhá tak 250 metrů, nám zabere minimálně hodinu a půl.

Lampiónová ulička

Schody

Centrální ulička

Pak se vracíme ke skútrům a vydáváme se hledat prý známý a veliký chrám. Nalézáme ale pouze celkem malý chrámek. Vevnitř je ale zajímavý bazének s želvami. V okolí růžově kvetou třešně.

Sušení prádla na stromech

Rozkvetlé třešně za Jiufenem

Chrámové želvy

Nad Jiufenem se tyčí hora (spíš kopec) Keelong Shan. Po hřebínku na vrchol vedou schody. Vyjít nahoru je tradiční procházka z Jiufenu, a tak se po schodech s altánky vydáváme i my. Není to ale tak snadná cesta, jak zdola vypadá. Ve vrcholovém altánu si dáváme přestávku a malou svačinu. Záhy ale přilétá obrovský sršeň. Délka 8-10 cm. Nedá se nic dělat, musíme mu obětovat banán a radši pokračovat směrem dolů.

Výstup

Horské monstrum - sršán

Cestou dolů - domečky ve svazích nejsou Jiufen, ale mohutný hřbitov

Občerstvení po sestupu

Cestou z Jiufenu odbočíme ještě malou silicí k dalšímu z chrámů. Tentokrát ale nalezneme vpravdě obrovský sedmipatrový kolos. Ještě není dokončený, ale přesto nás místní správce vezme až do horních pater. Nejde se po schodech, jak by člověk čekal. Jede se výtahem. Horní patra jsou bohatě zdobena sochami a malbami. Navíc nabízejí krásný výhled na zapadající slunce. Příjemné místo pro meditaci. Té se nám ovšem nedostane, zato se nám dostane výkladu o různých sochách a podobách taoistických božstev. Správce vypráví velmi zasvěceně, my ovšem rozumíme pouze částečně. Slunce pomalu zapadne, padá soumrak a my vyrážíme na zpáteční cestu do Taipeje.