Kunming 昆明 je čtyřmilionová metropole jihozápadní čínské provincie Yunnan 云南 . Je to vcelku tiché a bezpečné město s pěknými chrámy v okolí, dobrým jídlem, skútry na elektrický pohon a autobusy MHD, kde běží reklamy v televizích s plochou obrazovkou.
Středa 7.7. (Na cestě do Kunmingu 2)
Původní 24 hodinová jízda se nenápadně protahuje a v 6h večer, kdy už máme být na místě, stále trčíme daleko daleko od Kunmingu v horách.
Už toho je na nás docela dost, autobus se sune po hrbolatých, děravých silnicích, co chvíli se staví z neznámých důvodů,
několikrát se opravuje motor a vůbec už jedeme dlouho. Přestávky jsou zásadně na nejodlehlejších parkovištích se záchody
podobnými chlívkům. Jedeme celou noc a Kunming spatříme až druhý den brzy ráno přes deštěm zamlžená okýnka autobusu.
Čtvrtek 8.7. (Konečně v Kunmingu)
Vystupujeme jak rychle to jen jde, abychom zapomněli na útrapy předešlých 34 hodin a se spřátelenými německými turisty
hned nasedáme do taxíku směr Camellia Hotel. Tam se bohužel ukáže, že volný je jen jeden pokoj, který dobrovolně
přenecháme německým sousedům - oproti nim se přece jen líp
domluvíme. Nasedáme v dešti opět na taxi a jedeme na ubytovnu
Yunnanské univerzity. Pokoj dostaneme za 80Y, je v areálu ubytovny zahraničních studentů a vypadá obstojně.
Hned za námi je blok restaurací a tak se nám dovnitř linou vůně připravovaných jídel. Vzápětí se vydáme
jídla ochutnat. Ukáže se, že se za námi rozprostírá docela příjemná studentská ulička s malými obchody a útulnými restauracemi.
Zaplujeme k Thajcům a Jana má štěstí na delikatesní smaženou rýži v ananasu, zatímco Honza má smůlu na přesolenou omáčku
ještě ke všemu s mrkvemi. Půl dne nám zabere hledání imigračního úřadu - zjistili jsme totiž, že s původním vízem opravňujícím nás
pro jistotu hned dvakrát ke vstupu do Číny (to kdybychom chtěli vyrazit na týden do Thajska) bychom museli už brzy zemi opustit.
A to se nám zrovna moc nechce. Zbytek dne trávíme nákupem v Carrefouru (...civilizace, sláva!!). Večeříme pro změnu v korejské
restauraci v uličce za námi - Honza si vybírá studené nudle s nakládaným čínským
zelím Kimči a Jana smaženou rýži.
Navíc si dáme omeletu s cibulkou. Mňam.
Pátek 9.7. (Kunming)
Kolem poledne se vypravíme za město ke Zlatému chrámu v parku na Borovicovém vršku. Tentokrát výlet za 15Y vstupného
skutečně stojí. Chrám je obklopen zahradami v japonském stylu s malými bronzovými chrámky, shlédneme i nečekaně
zajímavou výstavu o historii yunnanského bronzu (z oblasti Dongfeng) a obhlídneme krásné exponáty. Sice celý den vytrvale prší
nebo alespoň mží, ale park je příjemný i v dešti. Po důkladné procházce jdeme do centra města koupit vyhlídnuté
nepromokavé bundy (obě za 460Y) (* slovo nepromokavé by mělo být ve velkých uvozovkách, jak se později ukázalo).
Večeříme opět u Thajců.
Sobota 10.7. (Výlet k jezeru Dian)
Jezero leží asi 12km za Kunmingem v oblasti Západních vrchů. Údajně vzniklo ze slz zoufalé dívky, jejíž snoubenec
spáchal sebevraždu kvůli jedné nepodařené soše na téměř hotovém chrámu. Poté, co se snoubenka dosyta vyplakala, proměnila
se v kámen, který dnes tvoří okolní kopce. K prvnímu chrámu jdeme z konečné autobusu asi 3km pěšky do kopce.
Cestu nám ukáže hodný pán, provede nás přes svůj dvorek a za chvíli jsme před chrámem
Huating Si 华亭寺.
Tam se nás ujme místní dobrovolný průvodce a slušnou angličtinou nás provede v komplexu.
Zavede nás do chrámové galerie
a ta se stane zlatým hřebem dne. Nejenže tam uvidíme opravdu zdařilé malby a kaligrafie, ale ukázka kaligrafické malby od důchodce
- dobrovolníka nás přinutí si i několik exemplářů koupit. Honzu uchvátí černobílý obraz tygra se žlutýma
očima, který diváka pozoruje
ze všech stran a úhlů. Průvodce je ochoten dokonce slevit ze 6900Y na pouhých 800
(prý když jsme ti studenti z Čech...)! Honza chvíli váhá, ale Janě se
tygr nelíbí. Spokojíme se jen s kaligrafiemi a plni dojmů odcházíme ke druhému z chrámů. Ten už má ale po zavírací době
(takže se neplatí vstup a interiéry jsou zavřené), prvnímu se ale stejně nevyrovná. Večer si neodpustíme shlédnutí nejnovějšího
hollywoodského trháku Trója v kunmingském multikině (30Y). Předtím večeříme
marinovaná žebírka u Korejců.
Neděle 11.7. (Z Kunmingu do Xishuangbanna 西双版纳)
Vstáváme a balíme. Jedem na autobusové nádraží koupit lístky do městečka Jinghong
景洪. Kupujeme místa v luxusním spacím autobusu za 180Y, protože už
rozhodně nechceme opakovat hrůzný zážitek z cesty do Kunmingu. Cestou z nádraží narážíme na početné obchody s čajem. Pořizujeme osmiletý
černý čaj Puer 普洱 slisovaný do tvaru misky za 20Y (0.25kg) a procházíme i malou
zastřešenou tržnicí s čajem. Prodejce nás přiměje, abychom se u něj posadili a
nezávazně ochutnali různé druhy zelených
čajů (klasický trik, po kterém už většinou nemůžete nekoupit). Navíc nám udělí
i přednášku o různých druzích Pueru. Nakonec neodoláme a kupujeme půl kila údajně čtyřletého čaje
za 55Y. Obědváme u Thajců prověřenou smaženou rýži v ananasu. Potom rychle probíháme tzv. Green Lake park napěchovaný lidmi (v jedné části je dokonce
koutek hry na čínské housličky Erhu) a chrám Yuantang Si. Vyzvedneme batohy uschované na recepci v hotelu a nastupujeme do autobusu.
Tam nás čeká netušené
pohodlí. Hosteska dokonce vždy při vstupu do neoplánu nutí pasažéry balit si boty do igelitových pytlíků. Jede se výhradně po dálnici. V ceně je
navíc
večeře v občerstvovně při cestě.
