Lijiang 丽江 je malé město v severozápadním Yunnanu. Má nezajímavou novou část, ale pak velmi osobitou starou část tvořenou dřevěnými domy, úzkými uličkami a spletí vodních kanálů. Je to opravdový labyrint, který se večer halí do červených světel lampiónů. Plný turistů a obchodů se suvenýry, ale než se člověk toho místa nasytí, připadá si jako ve staré Číně. Je to ideální místo, kde nakoupit suvenýry. Ale tvrdě smlouvat! Nedaleko se nalézá přes 5000 m vysoká Sněhová hora.

Sobota 17.7. (Kunming-Lijiang)
Do Kunmingu dojedeme v 7h. Nejbližší volný autobus do Lijiangu jede až v 10. Mezitím jdeme hledat místo na snídani. Oblíbený Carrefour ale otevírá až v 8:30. Trávíme volný čas pozorováním skupin cvičících různá bojová umění na náměstí. V supermarketu potom nakupujeme s chutí a vše pak sníme na plastových sedačkách uvnitř. Úspěšně se naloďujeme do autobusu a vyjíždíme nadějně po dálnici. Ta však asi za 30km přechází na dálnici rozestavěnou - tedy prašnou, hrbolatou, 40m širokou komunikaci. Původní silnice, která tady vedla, je z hlavní části pohřbena pod novou dálnicí. Čekali jsme, že potrvá tak půl hodiny, než dojedeme na dostavený úsek, ale trvalo to 5 hodin. Jízda plná natřásání a skoků nám ale nevadí - už jsme zvyklí. Z města Dali už ale naštěstí vede příjemná silnice. V 9 hodin večer jsme konečně na místě. Bereme si taxík do Starého města, které nás uvítá davem turistů, krásným labyrintem starých, lampióny osvícených uliček a miliónem obchodů se suvenýry. Ubytujeme se a vyrazíme na průzkum uličkami. Najíme se v restauraci u jednoho z vodních kanálů, kde většinu jídel z jídelníčku nemají - později ji kvůli nerudnému personálu pracovně nazýváme "U Hajzlů". Na cestě zpátky do hotelu se ztratíme ve spleti uliček - což se nám zde stane ještě mnohokrát.


Dálnice počínsku

  
Domy a uličky osvícené lampióny

Neděle 18.7.  V uličkách Lijiangu
Ráno vyrážíme zabloudit do Starého města. V odlehlých uličkách obhlížíme první suvenýry. Pak už ztrácíme nervy a kupujeme první stříbrné náramky (dva a hned pak jeden další), potom zvoneček a 2 dřevěné misky. Co si myslíme, že je dobrá cena, se později ukáže bezmála jako předražená krádež. V poledne se přesouváme do levnějšího hotelu, který má na rozdíl od prvního oddělené a uzavíratelné záchody. Vyrážíme na oběd, ale ještě předtím koupíme 2 ubrusy (za méně než cenu jednoho v Xishuangbanna!). Obědváme vlastenecky v Prague Cafe. Zbytek dne trávíme chozením ve Starém městě. Večer se dokonce z mraků ukáže Sněhová hora nefritového draka (přes 5500m). Večeříme "U Hajzlů" sladkokyselé kuře. U vedlejšího stolu méně šťastní cizinci dostanou namísto špaget fazole (servírka jim říká, že vždy vaří tohle, když se objednají ty špagety). Další 3 objednaná kuřata Gongbao jsou ignorována a i přes stále dotazy na ně nepřicházejí.

  
Staré město shora

  
Úzké a dlážděné uličky; Sněhová hora v pozadí nového města


Lampióny osvětlující stoly v jedné z mnoha restaurací

Pondělí 19.7. Výlet kolem Lijiangu
Ráno jdeme na policii zařídit si prodloužení víz - bohužel nejde počítač, takže si to následující den zopakujeme. Pak si pronajímáme kola a vyrážíme na sever z města směrem k městu Baisha. Jedeme po dvouproudé silnici širokým údolím s pastvinami. Asi po 15km odbočíme a stoupáme serpentinami k chrámu Yufeng Si. Bohužel nás tamní vysoké vstupné odradí od návštěvy a tak koupíme jen pár loupaných ořechů a vyrážíme po silnici dál. Ukáže se, že asi po 1.5 km je obnovená Naxi vesnička v parku. Vstupné je ale opět nadsazené - 30Y nás nenaláká, zvlášť když jde o uměle vybudovaný park nabízející max. 1 h procházky. Jdeme výš do svahu, abychom zjistili, jestli se dá jít dál pěšky. Do 3500m.n.m. mají jezdit výpravy s koňmi a další část prý končí v 5000m. Honza se vydává hledat koňskou stezku a po ní se pak asi na 20min vydáme a posedíme. Na další den plánujeme túru k horskému jezeru podél koňské stezky. Jedeme na kolech zpět dolů z kopce a v dálce vidíme zajímavé totemiště. Ukáže se, že jde o ukázku totemů kmene Dongba. Vypadá to opravdu zajímavě - tmavé dřevěné skulptury uprostřed horské louky pod vrcholy. Asi po 1.5h obhlížení a focení se vracíme v dešti ke kolům. S údivem zjišťujeme, že přední guma jednoho z kol je prázdná. Podezíráme taxikáře. Vypůjčujeme si pumpičku. Asi po 15ti minutách snažení zjišťujeme, že nafukovat nemá cenu - kolo je píchlé. Místní pánové ze správy se nabízejí zavolat taxíka. Odevzdaně kývneme. Po chvíli je tu dodávka a za 50Y nás vezme i s koly do Lijangu. Kupodivu mužíci ze správy parku naskočí a jedou s námi...


Koně čekající na turisty, které by vyvezli až do výšky 5000m


Čtyřhlavá saň

Úterý 20.7. Stále Lijiang
Plánovaný výlet do hor se ruší. Jdeme si pro víza a začíná vytrvale pršet. Celý den tak strávíme ve městě nakupováním a okukováním. Stále lije. Párkrát se ztrácíme a dost dlouho nám trvá se vymotat z křivolakých uliček. Nečekaně nacházíme velký trh se zeleninou, kde pořídíme hezkých pár záběrů, koupíme nepotřebný rendlík za 8Y a 2 zvonky za 8Y a 4 rolničky s motivem draka za 6Y. Večer si omylem sedáme do oddělení se zelenými ubrusy namísto červených a večeře je hned 2x dražší - podle Jany ale taky chutnější. Stále prší a tak začínáme přemýšlet o zítřejším úprku z města do hor.

  
Tržiště