Ráno Honzu jeho zvídavost vypudí už v 6 hodin ze stanu a vyžene jej na obhlídku terénu s foťákem. Jana, přestože jeho odchodem zcela probuzena, znovu usíná až do 7:30. Počasí vypadá slibně, obloha je bez mráčku a před desátou už je nesnesitelné vedro. Bohužel už se stihly vytvořit mraky a tak toho cestou vzhůru moc nevidíme. Míříme na vyvýšeninu nad naším údolím, za ní se před námi objeví další vrcholek (3345m). Pak se noříme do hloubi bambusového porostu, který nám v některých místech sahá až nad hlavu a klestíme si cestu neprostupným houštím. Po třičtvrtě hodině klestění už toho máme docela dost. Naštěstí se před námi rozprostře otevřené travnaté údolí s malým sedlem po naší levé straně. Po obědě stoupáme příkrým kopcem po hřebeni protějšího svahu a vstupujeme do tmavého lesa s podivně pokroucenými jehličnany. Honza dokumentuje jeden zajímavý strom a když si prohlížíme jeho fotky z detailu, zjišťujeme, že z výšky asi pčti metrů na nás z jeho větvoví drze zírá bílé stvoření, vzápětí pojmenované jako mysteriózní morče. Honzu popadne děs při vzpomínce na scénu z filmu Monty Python a Svatý grál, kdy bělostní králíčci zmasakrovali celou výpravu krále Artuše a prchá s hrůzou do zaječích. Asi za další třičtvrtě hodinu přicházíme k údajné chatě pod vrcholem Sněhové hory. Jak ale na místě zjišťujeme, chata už tu není nejspíš několik desetiletí, nikde po ní není ani stopy. Nacházíme alespoň potok, nabíráme vodu a se setměním uléháme, abychom ráno byli čerství na hlavní část našeho výstupu.
 |
 |
 |
U tůňky
Jana ve vysokém bambusu
Jana se vynořuje z bambusu, oběd v sedýlku
Podivuhodný strom se záhadným zvířetem
Zabiják z Monty Python a Svatý grál nás pozoroval z výše asi pětii metrů
Další zajímavý strom