Prodavač ryb Honzovi pohotově zapózoval se svým nejlepším úlovkem
| << předchozí | Den 7. Pátek 28.11. |
následující >> |
Ráno opouštíme pohostinné lázeňské město Dongpu a vydáváme se hrkotajícím autobusem do Shuili 水里 a odtud k jezeru. V Shuili jsme během hodinky čekání na autobus navštívili i tamní trh, odkud jsou následující záběry:
Původně hodinová cesta autobusem k jezeru se nakonec protáhla na dvojnásobek, protože jsme na rozhodující křižovatce zapomněli vystoupit v domnění, že ještě kousek podél jezera popojedeme, abychom to neměli tak daleko, ale autobus nečekaně odbočil a už si to bez zastavení ujížděl do dalšího města vzdáleného30 km. Nějak jsme se nebyli schopni dohodnout, kdy se řidiče přeptat a hlavně kdo to provede a tak nás vysadil až na konečné. Tam nás předal do autobusu jedoucího opačným směrem zpět k jezeru. Kupodivu jsme se nazpět svezli zdarma, výjimečně jsme za naši chybu nemuseli zaplatit. Od křižovatky jsme pak ještě asi dvě hodiny pokračovali do kempu u jezera. Asi po třičtvrtě hodině chůze jsme došli k vyhledávanému konfuciánskému chrámu, který jsme si důkladně prohlédli i se stovkami Taiwanců, vyklápěnými přímo před chrámem z dvoupatrových klimatizovaných autobusů.
Do kempu jsme dorazili asi po hodině a půl, těsně před soumrakem. Udivilo nás, že na otevřené recepci nebyla ani noha a přesto kemp fungoval, jako by byla plná sezóna. Svítily tam lampy a tekla dokonce teplá voda ve sprchách - a to už je co říct. Navíc u břehu bezprizorně postávaly starší stoly a židle, z nichž jsme si okamžitě zřídili provizorní obývák s výhledem na jezero namísto televize.
| << předchozí | následující >> |